Pojem kancelářské prostory může znamenat ledacos – od klaustrofobických stísněných místností až po neosobní „open space“ plné hluku. Řešení pracovního prostředí se ale může ubírat i jiným směrem, a to i ve firmě, která ve svých prostorách zaměstnává několik stovek pracovníků a vykazuje miliardové obraty.

Kdo jiný než úspěšná start-upová firma by se měla pokusit o co nejdokonalejší spojení zájmů „pracovního procesu“ s psychickou i fyzickou pohodou zaměstnanců a přitom zachovat ducha firmy? Jeden z nejúspěšnějších start-upů posledních let – globální vyhledávač letenek Kiwi.com, zaměstnává přes osm set pracovníků a nedávno musel začít řešit přesun pracoviště z nevyhovujících prostor.

DSC 3524

Z vily do kampusu.

Firma původně sídlila v prvorepublikové vile a její dynamický růst si vyžadoval rychlé řešení. Manažeři si ale uvědomovali, že na úspěchu se podepisuje i typicky „start-upový“ duch firmy, o který by při vstupu do zcela odlišných kancelářských prostor nechtěli přijít. V Kiwi.com samozřejmě věděli, že celková pohoda pracovníků se promítá do efektivity práce společnosti, a tak v Brně vznikly skutečně netradičně pojaté prostory firmy, které v mnoha směrech překračují běžnou představu o kancelářských prostorách. Při procházce firmou je asi nejnápadnější to, že neustále potkáváte volně bloumající nebo polehávající psy. Ty si totiž zaměstnanci smí brát do kanceláří, aby svým pánům zpříjemnili pobyt v práci. Také členění celého patra výškové budovy v brněnském kampusu nevyvolává představu přísně vedené firmy zaměřené výhradně na byznys, prostorná jídelna a kuchyně nebo řada menších zákoutí a relaxačních míst spíše připomíná studentskou kolej nebo klub. Při návštěvě firmy Kiwi.com rozhodně nemáte dojem, že se zde točí roční obrat počítaný v miliardách korun.

DSC 3527

Architekt musel firmu poznat.

Přesunu do nových prostor předcházela důkladná příprava projektu s architektem. Firma si vybrala ateliér Libora Kaplana a architekt – podobně jako při návrhu rodinného domu – musel svého klienta a jeho potřeby nejdříve dobře poznat. Při stavbě vily nebo rodinného domku jde ale o několik jedinců, v případě Kiwi.com šlo o naplnění potřeb několika set pracovníků, jejichž počet i během práce na projektu navíc prudce rostl. Pravidelné mítinky s architektem začaly ještě ve vile, kterou firma opouštěla. „Zpočátku to bylo pro nás velice složité. Nové prostory se řešily ruku v ruce s rebrandingem firmy, v jehož rámci se měnil název Skypicker na Kiwi, a původní představa o nových kancelářích tak vznikala zcela virtuálně. Komunikace ale probíhala velice příjemně. V době, kdy jsme začali na zakázce pracovat, sídlil Skypicker v prvorepublikové vile v Masarykově čtvrti. V každé místnosti se tlačily desítky programátorů spolu s facility managementem, HR i finančním oddělením, vše bylo velmi rodinné a velice specifické,“ říká architekt Libor Kaplan, podle kterého jsou při projektování interiérů velkých firem obvykle naprosto zničující termíny. Jeho tým byl každým týdnem seznamován s novými logy, novým stylem a barevností, ale za nejzajímavější považuje to, že mohl přihlížet raketovému růstu a přerodu společnosti v novou firmu. Každý den do ní přitom přicházeli noví a noví zaměstnanci a jen během projektování se firma rozrostla o sto procent. „Některá jednání probíhala na lavičce v zahradě, některá v nádherné kruhové pracovně ve vile. Jedním z požadavků klienta tak pochopitelně bylo, abychom se pokusili tuto neopakovatelnou atmosféru přenést také do nových prostor, což bylo velice složité. Půdorys programátorského patra je proto velice členitý s mnohými zákoutími, je zde použito mnoho pestrých materiálů a struktur. Zaměstnanci si tak mohou oblíbit jednotlivé části a vzniká tak zcela jiné pouto k místu, než je tomu u neosobních velkoprostorových kanceláří. Zajímavé byly také požadavky na firemní nadstandard, kterým je bezesporu soukromé wellness se saunou a posilovnou, nebo také kino,“ popisuje práci na neobvyklé zakázce architekt Kaplan.

DSC 3470

Rozhodně žádný open spac.

Architekt Libor Kaplan se postupně setkal s jednotlivými týmy, a výsledkem bylo, že každý firemní department dostal „své území“ a jeho pracovníci sepsali požadavky na to, co který prostor musí splňovat. Díky tomu tak nové prostory zahrnují nejen optimálně vyladěné pracovní lokality, ale například i místnost pro fitness, saunu nebo dětský koutek. V sedmém patře nové budovy brněnského kampusu přitom nyní našel místo management firmy, byznys oddělení, development, oddělení facility, marketingu a HR, data tým, vývojáři, v pátém patře je pak nejpočetnější customer support, kde permanentně sedí kolem sto padesáti operátorů. „Protože máme v sedmém poschodí více týmů, chtěli jsme při řešení získat hodně oddělených prostorů, rozhodně jsme nechtěli open space, ale spíše týmy držet odděleně. V pátém patře je jen jeden velký tým, tam jsme tedy nechali prostory otevřené,“ říká PR manažer Kiwi.com Michal Majnuš.

Život ve firmě se vyvíjí organicky.

V členitější části ale nešlo jen o oddělení sekcí, ale naopak i o možnost, aby se jejich pracovníci mohli co nejvíce běžně setkávat. Proto je v sedmém poschodí v celém prostoru důmyslně rozmístěno několik zón, kde se lidé neformálně potkávají. Nejoblíbenější z nich je travnatý a v několika úrovních členěný prostor v rohu budovy s výhledem do okolí. Takových koutů je ale v patře víc, jeden například disponuje houpačkami kolem kulatého stolu, v jiném je možné hrát oblíbený minifotbálek. „Umožňuje to lidem střetávat se navzájem a nemusejí přitom být nijak svázáni, snažili jsme se využít i výhledu, ale zároveň dbát na to, aby v koutku nebyl hluk. V některých těchto koutech se dá udělat i mítink, v tomto směru je oblíbené místo s houpačkami kolem stolu,“ popisuje Michal Majnuš. Život v nových prostorách se nyní podle něj vyvíjí organicky, firma se nesnaží provoz svazovat nějakými pravidly, takže si týmy pro své mítinky volí místo i čas samy. „Navazujeme tím na historii, kdy firma byla start-upem a nikdo se teoreticky nezabýval interní komunikací nebo pravidly. Vše jsme nechali na lidech samotných a na tom, jak se cítili v prostoru, a to jsme se snažili předat i do nového sídla firmy,“ říká Michal Majnuš. V tomto trendu ale Kiwi.com pokračuje, pokud se například ukáže, že se na některém místě lidem dobře pracuje, umístí tam více pohodlných sedaček. „Když člověk chce pracovat u stolu v kuchyni, klidně může, když mu vyhovuje travnatý kout, pracuje tam. Dokud bude produktivní, může si dělat, kdy chce a co chce,“ popisuje přístup Kiwi k organizaci kancelářské práce Michal Majnuš.

DSC 3479

Psi mají „svůj“ výtah.

I zmínění psi na pracovišti patřili ke start-upovým atributům původního fungování firmy ve vile, s jejich „legalizací“ v moderní výškové budově to ale přece jen nebylo tak jednoduché. „Ve vile to bylo jednodušší, byl to rodinný dům upravený jen pro naše potřeby, kdežto tady jsou kancelářské prostory a developeři mají svá pravidla, hygienické požadavky apod. Pro pobyt psů jsme museli vyjednat povolení, které jsme nakonec získali a psi mají dokonce vyčleněný jeden z výtahů, kterým mohou jezdit. Ostatními jezdí lidé, kteří se nechtějí se psy potkat. Psi také nechodí přes recepci, nedostanou se do kontaktu s lidmi, kteří si to nepřejí,“ vysvětluje Michal Majnuš. Psi ale nejsou v prostorách firmy Kiwi jedinými spokojenými obyvateli. Zdá se, že firemní atmosféru i ducha se podařilo do nových prostor přenést. Svědčí o tom nejen slova architekta Kaplana, který celkový výsledek považuje za překvapivě dobrý, ale i prosté nahlédnutí do běžného provozu firmy, a koneckonců i její další růst.

DSC 3478

 

 

..viac v publikácií TOP TRENDY V BÝVANÍ 2017