5.12.2016
V září bylo na veletrhu FOR ARCH uděleno ocenění Architekt roku 2016. Prestižní titul získala architektka z Prahy Marcela Steinbachová.molhren 28

Říká se, že každý architekt má svůj vlastní rukopis. Jaký je ten váš?
Nevím, jestli lze mluvit o rukopise. Ke každé zakázce přistupuji individuálně a pracuji s kontextem místa i situací, ve kterých se daný objekt nachází. Často spolupracuji s výtvarnými umělci, jakými jsou například sochaři nebo grafici. Už po škole jsem měla pocit, že nejúčinnější je sestavit tým lidí z různých oborů, abychom mohli pracovat společně. Mým charakteristickým znakem je i to, že nepoužívám luxusní materiály, protože si myslím, že není nezbytné za dizajnové doplňky utrácet spoustu peněz, když je možné udělat i za málo peněz hodně muziky.

Na čem momentálně pracujete?

Aktuálně realizujeme druhou fázi rekonstrukce pražského kina. Zároveň pracuji na dostavbě domku na severní Moravě.
Pracovala jste i v zahraničí, na kterou krajinu vzpomínáte nejradši?
Hodně mě inspiruje švýcarská architektura. Moje první seznámení se současnou architekturou proběhlo ve Švýcarsku ještě předtím, než jsem začala architekturu studovat. Byla jsem fascinovaná stavbami tamějších architektů. Následně jsem založila spolek Kruh, začala jsem spolupracovat se švýcarskými architekty a pracovala jsem i na jejich realizacích.

Jak byste zhodnotila současnou generaci mladých architektů?

My jsme jako studenti byli učení architekturou žít od rána do večera a myslím si, že současná generace už k tomu má trošku odstup a dokáže žít i jinými věcmi a „nepracovně“, co si myslím, že je pozitivní. Zároveň však vidím, že neustále ze škol vychází spousta mladých architektů a mnoho z nich má problém sehnat si práci. I vystudovaní architekti se dnes musí přeorientovat na jinou činnost, třeba designérskou, aby se uplatnili...

(celý rozhovor si môžete už čoskoro prečítať v printovom vydaní časopisu Top trendy v bývaní).

 

text: fl
foto: archív Marcely Steinbachovej