001 VT Copyright david zidlicky GARDEN VIEW titulka

 

 

Můžete ji vidět i na stovkách fotografií a stejně na vás nezapůsobí tak, jako při živé prohlídce. Jak kráčíte moderním interiérem, dokonale propojeným se zahradou, a sledujete nenápadné, no do puntíku promyšlené detaily, ani nevěříte, že jde o téměř stoletou stavbu. Vtaženi do prostoru, který je mistrovským zhmotněním myšlenek o svobodném duchu, náhle pochopíte význam spojení genius loci, ale i to, proč je Vila Tugendhat považována za ikonickou stavbu.

030 VT Copyright david zidlicky GARDEN VIEW

Průlomové dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe, které trvale zasáhlo do dějin moderní architektury, v době svého vzniku pořádně rozvířilo hladiny světového stavebnictví. Část odborné veřejnosti mu například vyčítala, že vůbec neřeší aktuální sociální otázky, ale představuje obyčejný soukromý palác, který spolkl obrovské finanční prostředky. Jak uvádí Claire Zimmermannová v knize Mies van der Rohe (Taschen, 2007), podle některých zdrojů si vila vyžádala desetinásobek již beztak vysokých nákladů vily Savoye od Le Corbusiera. Za cenu samotné onyxové stěny byste v té době třeba koupili celý rodinný dům. Německý časopis Die Form pro změnu publikoval provokativní článek s titulem „Je možné ve vile Tugendhat bydlet?“
Majitelé však s odpovědí nečekali. Sama Greta Tugendhatových se vyjádřila, že „velké prostory osvobozují“ a ve svém rytmu mají „vcelku zvláštní klid, který nemůže uzavřená místnost poskytnout“. Její uvažování vycházelo z myšlenek filozofa Romana Guardiniho – dle něj má dobře vybudovaný vnitřní prostor „stupně, které vedou do hloubky“. Právě tak se sestupuje do hlavního obytného prostoru vily Tugendhat.

002 VT Copyright david zidlicky GARDEN VIEW

Pojďme však na začátek příběhu, ve kterém figurují Greta a Fritz Tugendhatovi, manželé pocházející z německých židovských rodin bohatých průmyslníků a obchodníků. Gretu k zajímavé nemovitosti přivedla vlastně smůla. Jako žena totiž nemohla továrenské majetky dědit, takže otec, Alfred Löw-Beer, jí jako „bolestné“ věnoval v březnu 1929 lukrativní stavební parcelu, která byla součástí pozemku v kopci za samotnou rodičovskou vilou. Parcela byla sice komplikovaná kvůli svahu, na druhé straně však nabízela neuvěřitelný pohled na město, který uchvátil i samotného architekta. Greta si vybrala Miese proto, že několik let strávila v Berlíně a pozorně sledovala jeho práci. Spolu s manželem měli nejen rozhled, ale také uměli tehdejší hvězdě německé architektonické scény poskytnout absolutní volnost, o jaké by se mnohým ani nesnilo – a to nejen z hlediska samotného řešení vily, ale i rozpočtu, který se postupně opravdu vyšplhal do astronomických výšek. V neposlední řadě Mies ocenil i fakt, že Brno v té době překvapovalo velmi dobrou úrovní nové moderní architektury. Projekt představil majitelům již v prosinci 1928, přičemž výstavba odstartovala v polovině roku 1929. Realizovala ji brněnská stavitelská firma bratří Artura a Mořice Eislerových. Zimu 1930 již rodina mohla trávit ve svém vysněném domě.

031 VT Copyright david zidlicky WINTER GARDEN VIEW

 

Přestože jde o nákladnou stavbu, která v dějinách architektury moderních rezidencí nemá obdoby, navenek, paradoxně, nedemonstruje vyzývavě status svých majitelů. Z ulice působí dům nenápadně, jakoby byl pouze prostou jednopodlažní bílou stavbou. Na rozdíl od secesního rodinného sídla Löw-Beerových, rodičů Gréty, je Vila Tugendhat prototypem architektonické jednoduchosti v její esenciální podobě. Ve jménu filozofie „méně je více“, jejímž otcem se stal právě Mies van der Rohe, však hostům v interiéru servíruje jiná překvapení. Umíte si představit lepší začátek dne jako s výhledem na široké panorama historického Brna, protkávané korunami stromů v zahradě? Pokrokový architekt, který vztah domu k jednotlivým pohledům a průhledům na dominanty města považoval za určující, dnes už nikoho nenechává na pochybách, že klíčovými stavebními složkami architektury jsou i nemateriální prvky, jako světlo či vztah interiéru k exteriéru. Svou nenápadnost vila podtrhuje i rostlinami na fasádách, evokujícími optické zmizení hmoty v zeleni.
Ve vile Tugendhat mohl Mies naplno rozvinout i svůj princip „volného půdorysu“ a „spojitého prostoru“. Bylo však třeba vymyslet způsob, jakým tento princip bude možné zrealizovat. Vůbec poprvé v dějinách architektury se proto v soukromé rezidenci použila ocelová nosná konstrukce, kterou dokumentují štíhlé sloupy s průřezem ve tvaru kříže. Na terasách mají mosazný kryt patinovaný do bronzu v barvě mědi, v hlavním obytném prostoru zase pochromovaný plášť s vysokým leskem. Sklo, ocel a beton jsou charakteristickými atributy Miesova „internacionálního stylu“, který ovlivňuje architekturu až do současnosti.

032 VT Copyright david zidlicky VIEW FROM THE VILLA

Pokračování příště, kde nahlédneme i dovnitř této rezidence.

 

text Anna Salvová foto David Židlický